Psychopatologie 
Jednotlivé texty se po kliknutí otevřou v novém okně:
PSYCHOPATOLOGIE
Přednášky Dr. J. Duplinského + excerpta z odborné literatury
PSYCHOPATOLOGIE - nauka zabývající se příznaky duševních chorob, dále klasifikací těchto chorob, poruch a hraničních stavů
PATOPSYCHOLOGIE - psychologie nemocných, zabývá se duševním životem tělesně nemocného člověka a psychologickými činiteli, kteří ovlivňují průběh a léčbu choroby
Příčiny duševních poruch jsou četné a složité, často se kombinuje více škodlivých faktorů.
Příčiny duševních chorob z hlediska ontogeneze:
- GENETICKÉ: heredita (přímý přenos) je relativně slabá, mnohdy sociálně posilována ("blázen si bere blázna"), často jde o nahodilou poruchu genů
- PRENATÁLNÍ: porucha během prenatálního vývoje (endo i exogenní příčiny - vadný vývoj + špatné vlivy z těla matky /nikotin/). Vliv mají choroby matky (zarděnky) i její psychické stavy a nálady, rozlišují se na prekoncepční (před oplozením - zejména dědičnost) a postkoncepční (po oplození), důsledkem těchto vlivů mohou být rozličné vývojové anomálie, různé varianty rané mozkové obrny, epilepsie, rozličné typy slabomyslnosti,...
- PERINATÁLNÍ: 17% poruch duševního vývoje souvisí s porodem (Freud - primární trauma porodu "porod je největší trauma, celý život se z něho vzpamatováváme"; Grof - holotropní dýchání - znovuprožitek porodu; 60.léta - LSD; Timothy Leary), ohroženy jsou hlavně děti předčasně narozené-nedonošené, děti nezralé-vážící méně než 2 500 g, ale také děti přenošené; k důsledkům patří různé formy rané mozkové obrny, lehká dětská encefalopatie, epilepsie, různé typy slabomyslnosti atd.
- POSTNATÁLNÍ: exogenní vlivy - choroby, úrazy, traumata (somatická i psychická - i šťastné události mohou působit traumaticky), fádnost, monotónnost, stereotypie, všednost vede k rozložení osobnosti. Vždy se na poruše podílí více vlivů (Je-li lues včas léčen a vyléčen, přesto je možný výskyt progresivní paralýzy x ovšem i zatvrzelý neléčený syfilitik nemusí progresivní paralýzou nikdy trpět!), z těchto vlivů hrají při vzniku různých nervových a duševních chorobných stavů nejdůležitější úlohu tyto: infekce, úrazy, cévní mechanismy, intoxikace, nádory, degenerativní procesy a metabolické a vnitřně sekretorické poruchy.
Prevenci duševních chorob lze rozdělit na:
- PRIMÁRNÍ - jejím cílem je odstraňování záporných společenských jevů a zátěžových situací, vyhledávání a pomoc těm osobám, které jsou jimi ohroženy.
- SEKUNDÁRNÍ - jejím cílem je aktivní vyhledávání - depistáž osob se začínájícím duševním onemocněním a jejich včasné léčení.
- TERCIÁLNÍ - snižuje následky proběhlého duševního onemocnění na co nejnižší míru.
KLASIFIKACE PSYCHICKÝCH PORUCH
3 základní pojmy:
- SYMPTOM = jednotlivý příznak choroby, neumožňuje poznat chorobu jako celek
- specifický symptom - specifický, typický pro určitou chorobu
- nespecifický symptom - vyskytuje se u mnoha chorob (teplota…)
Kdy je symptom patologický
- Intenzita - je-li silný, hluboký
- Doba trvání
- Četnost
- Přiměřenost - nepřiměřená reflexe
U dětí by měl být přístup ke klasifikaci nemocí tolerantnější (děti jsou ve vývoji a mají větší sklon k extrémům, nemusí se jednat o patologii, ale o nerovnoměrnost vývoje). Labilita nervového systému je u dětí větší (zdánlivě endogenní porucha je doopravdy exogenní - příčina je třeba už pár let stará, ale příznak vykrystalizoval až teď.
- SYNDROM = skupina symptomů, která má blíže k určení choroby jako celku
- DIAGNÓZA = specifická skupina symptomů a syndromů, choroba
V klasickém pojetí klasifikace psychických poruch existují 2 typy:
- PORUCHA: víceméně trvalý patologický stav (Downův syndrom), který je za současného stavu poznání nezvratný
- CHOROBA: procesuální stav, kterému předcházelo období zdraví. Budoucnost jedince postiženého chorobou je:
- Úplná úzdrava
- Úzdrava s defektem
- Opakovaná nemoc se slábnoucí úzdravou
Poškození CNS
SKUPINA MENTÁLNÍCH RETARDACÍ, více o mentálních retardacích ZDE!
EPILEPSIE
DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA, více o DMO ZDE!
ALZHEIMEROVA CHOROBA
Neurózy
Samostatný článek o neurózach najdete ZDE!
Funkční psychická porucha bez primárního poškození mozku nebo změny v metabolismu. Narušená schopnost přizpůsobení, porucha myšlení, jednání, cítění. Nemocný si poruchy uvědomuje a trpí jí. Příčiny jsou psychogení. Na vzniku neurózy se podílejí vrozené dispozice a zevní vlivy - únava, stres, vyčerpání.
Příčina: vliv psychogenních činitelů (vnějších, hlavně sociálních) je rozhodující + vrozená citlivost nervové soustavy, je to choroba, i když postižený na pohled obyčejně nepůsobí dojmem nemocného člověka, často se stává, že ho okolí nechápe a nevěří mu, přitom pacienti snášejí obtíže velmi těžko. Pokud se taková odchylka najde, je výsledkem (např. stresu), nikoli příčinou neurózy. Příčiny jsou psychogenní, tzn. nejčastěji chybné sociální učení v dětství, konfliktní mezilidské (interpersonální) vztahy v okolí dítěte a vytvoření neadaptibilních způsobů chování na zátěžové situace a jejich odraz v dospělosti. Jde o nemoc reverzibilní = léčitelnou psychoterapeuticky
- Jedná se o nejčastější chorobu vůbec. Objektivně jde o nezávažný stav, ovšem psychicky je subjektivně velmi nepříjemně prožívaná.
- Není postiženo jádro osobnosti.
- Je přítomen až přehnaný subjektivní pocit choroby (objektivně nevýrazné x subjektivně vnímané jako velmi těžký stav)
neuróza depresivní - vyvolána nepříznivou životní situací nebo tragickou událostí, přičemž projevy smutku jsou neúměrně silné nebo dlouhotrvající, projevuje se skleslostí, pláčem, sebeobviňováním, ztrátou chuti do života až sebevražednými myšlenkami
neuróza řeči - koktavost, breptavost, mutismus aj.
neuróza nedělní - termín pro neurotickodepresívní symptomatologii projevující se ve dnech pracovního volna, svátku, pocity opuštěnosti, samoty, nedostatku soc. kontaktů aj.
neuróza fobická - charakteristická intenzivním strachem z určitého předmětu nebo situace (viz fobie)
fobie - úzkostí provázený chorobný strach z určité osoby, zvířete, předmětu, jevu, situace, strach je někdy natolik silný, že zasahuje do každodenního života (např. člověk, kterému strach z davu nedovolí chodit do kina nebo se pohybovat po přeplněných chodnících, přestože je tomu každý den nedobrovolně vystaven). Strach z: bacilů a mikroorganismů (bacilofobie), bití (mastigofobie), blesku (keraunofobie), být sám (autofobie), cizinců (xenofobie), davu (demofobie, oklofobie), červů (skolerofobie), hmyzu (akarofobie), hadů (ofidiofobie), jehel a ostrých předmětů (belemnofobie), mostů (gafryofobie), mrtvol (nekrofobie), myší (musofobie), práce (ergofobie), pavouků (arachnefobie), stříhání nebo holení (keirofobie), špíny (mysofobie), uzavřených prostor (klaustrofobie), žab (batrachofobie). Fobie situační - chorobný strach z určité situace, např. být zařazen do třídy, být zkoušen. Fobie sociální - trvalý neopodstatněný strach z mluvení, pití a jídla v přítomnosti jiných lidí, též obava jednat s autoritami (učitel, nadřízený, soudce). Fobie školní - chorobný strach ze školy a všeho, co ji představuje, tj. učení, učitelé. Fobofílie - záliba v bání se
Klasické dělení:
- NEURASTENIE: manifestace hlavně somatická - somatické obtíže, nespavost, nervová slabost - tzv. aktuální, vegetativní, charakterizovaná snadnou únavností, dráždivostí, bolestmi hlavy a občas bolestí v koříncích vlasů, nespavostí, poruchami soustředění, depresivní náladou, časté bývají srdeční potíže - bušení srdce, svírání nebo tlak u srdce, někdy mohou vzniknout obtíže trávicího traktu, téměř všichni neurotici si stěžují na poruchy spánku: těžko usínají, často se probouzejí, jejich spánek je povrchní a nemocný se po něm probouzí vyčerpaný, unavený, rozladěný, nedovede se soustředit na práci
- PSYCHASTENIE: manifestace hlavně psychická - fobie, obsese, v popředí psychického obrazu je vtíravá myšlenka, pacientovi je cizí, nesouhlasí s ní, ale nedovede se jí zbavit a je příčinou jeho nepříjemného vnitřního napětí, projevuje se nerozhodností, pochybovačností, fobiemi, únavností, bolestmi hlavy, nespavostí.
- HYSTERIE: manifestace hlavně v emoční oblasti - konverzivní porucha osobnosti, neadekvátnost reakcí vůči situacím, nejdéle známá neuróza, vyskytuje se u žen i mužů, afektivní složky psychiky převažují nad racionálními, projevuje se labilitou nálad, egocentrismem, okázalostí, teatrálností a různými tělesnými symptomy (např. poruchami zraku, řeči, čichu, hybnosti bez org. podkladu, příp. tiky, třesem, mdlobou, hysterici "milují své projevy", proto je demonstrují před více lidmi s cílem získat jejich soucit, hysteričtí jedinci jsou těžkým údělem pro své manželské partnery
- hysterická reakce - ojedinělá
- hysterická neuróza - hysterické obrny, hluchoty, slepoty trvají od minuty po roky
- hysterická povaha - trvalá porucha osobnosti charakterizovaná trvalou nespokojeností: "Nevědí, co chtějí, ale nedají pokoj, dokud to nedostanou."
Neurózy se často manifestují do jednoho symptomu (obsese úzkost, fobie, enuréza) - U DĚTÍ TO PLATÍ OBZVLÁŠŤ! Charakter sociálního prostředí hraje u neuróz velkou roli - lidé žijící v sociálním dostatku resp. přebytku mají zvýšenou náchylnost k neurózám. Náhled nemoci signalizuje uzdravování
Psychózy
Nejzávažnější duševní choroby, při nichž nemocný ztrácí kontakt s realitou; jeho vnímání, prožívání a hodnocení skutečnosti je těžce deformováno, chybí vědomí nemoci. Projevem psychózy jsou zpravidla halucinace a bludy. Příčina je neznámá, zřejmě spočívá v odchylných biochemických pochodech mozku.
Osobnost je postižena ve významných psychických kvalitách (myšlení, paměť, emoce…)
Je postiženo jádro osobnosti
Chybí náhled/vědomí nemoci
- PARANOIA - podstatou je blud či soustava bludů bez dalších poruch osobnosti;podle bludů se dá rozlišit na perzekuční (stihomam, slavomam) - podstatou je utkvělá představa o pronásledování nebo bránění ve slávě; kverulantskou - nemocný si stále stěžuje, soudí se, obviňuje druhé apod.; erotickou - utkvělá představa, že osoby druhého pohlaví nemocného milují; projevy nemocného lze dále dělit na stenické (nenávist, útočnost, zabíjení) a astenické (strach, utíkání, sebevražda)
- SCHIZOFRENIE - Dementia praecox, objevuje se kolem 18. Roku nejdříve (existuje i dětská, ale minimálně) více o schizofrenii ZDE
- PARAFRENIE - pestré bludy a halucinace, toto onemocnění se častěji objevuje u žen než u mužů, často v období přechodu nebo po něm
- EMOČNÍ PORUCHY - U těchto poruch se předpokládají hlavně endogenní, biologické příčiny - nepřesně specifikované poruchy biochemie mozku - poruchy neurotransmiterů (dopamin, serotoin) - Daří se to účinně léčit (tlumit).
- Maniodepresiva: bipolární porucha nálady, cyklothymie
- Endogenní deprese: monopolární depresivní porucha - u endogenní deprese je vnitřní bolest tak velká, že člověk si pomáhá sebetýráním, aby fyzickou bolestí překonal bolest psychickou.
- PORUCHY OSOBNOSTI (psychopatie) - Víceméně trvale změněné povahové a charakterové vlastnosti individua - psychická karikatura osobnosti - některé povahové vlastnosti jsou vystupňované, některé potlačené a některé úplně chybějí.
Chování těchto lidí připomíná chování hysteriků nebo schizofreniků, ovšem zde se jedná o poruchu vzniklou na endogenním základě, která se v nejtěžších případech dotýká jádra osobnosti.
Psychopatická povaha není chorobou ve vlastním slova smyslu, znamená pro jejího nositele minus, zejména ve vztahu k lidem, není to jen v tom, že se psychopati jeví svému okolí jako podivíni,ale svým chováním nepříznivě ovlivňují celé okolí, vytvářejí atmosféru nepříjemného napětí a konfliktů, někteří jsou popudliví, výbušní, explozivní, ve všem vidí úmyslnou neochotu, lhostejnost, každá maličkost je přivádí do afektu zlosti - křičí, rozbíjejí předměty, bouchají do stolu atd., nebo jsou mrzutí, urážliví, cítí se ukřivdění a odstrčení, jiní jsou zase velice přecitlivělí, všechno v životě u nich vyvolává obavy, vše považují pro sebe za nepříznivé. Znají své slabiny a někteří, odvážnější, se snaží různým způsobem zamaskovat svou chybu, například nepřiměřenou energičností, tato skupina psychopatů je v životě neškodná, neškodí jiným, ale neprospívají ani sobě, jsou nepraktičtí, slabí a málo produktivní. Jejich opakem jsou psychopaté citově chladní, systematicky, s chladným rozmyslem jdoucí za svým cílem bez ohledu na ostatní, v osobním a společenském životě jsou suchopární, tvrdí, nepřipouštějí a nechápou citové zájmy druhých. pracovně bývají obyčejně velice výkonní, často však, když jde o vedoucí pracovníky, požadují podobný přístup i od druhých, obvykle jsou však jejich cíle osobní, například finanční zisky, vedoucí postavení apod. Je to především defekt charakteru, který výrazně zhoršuje společenskou adaptaci psychopatů, a to často v nápadném rozporu s dobrou, až nadprůměrnou inteligencí, pro psychopaty je příznačné, že se sami nepovažují za nemocné, a proto ani nevyhledávají lékaře, své jednání považují za správné a při konfliktech v rodině nebo na pracovišti obviňují druhé ze situace, kterou vytvořili sami.
Nelze očekávat velké změny v chování: "moral insanity" - ztráta morálního cítění (vrazi pro dvacku), mravní slabomyslnost, morální tupost (Z. Mysliveček), porucha citu, temperamentu a sociálních i etických citů, ztráta sebeovládání, úpadek morálních principů, anetický typ osobnosti: agresivita, bezohlednost, krutost hlavně vůči bezbranným, zvířatům, vystupňovaný egoismus, lhostejnost vůči ostatním, ti s nižším IQ - agresivita fyzická, ti s vyšším IQ - manipulace (politika…)
- ZÁVISLOSTI - Všechny drogy mají nejvíce devastující účinek na nedovyvinutý organismus, je tedy velký rozdíl mezi tím, jestli člověk začal pít před 20. rokem, nebo až po něm.
Nejčastější duševní nemoci ve stáří
DEPRESE: Porucha nálady vyznačující se smutkem, strachem a zpomalením psychických funkcí. V důsledku přidruženého pocitu bezúspěšnosti a pesimistických fantazií o budoucnosti může deprese v krajním případě vyústit i sebevraždou.
HYPOCHONDRIE: Psychická porucha, při níž je postižený mylně přesvědčen, že trpí jednou nebo více tělesnými chorobami. Bývá spojena s depresí a úzkostí.
ALZHEIMEROVA CHOROBA: Postupná degenerace mozkové kůry vedoucí k těžké duševní poruše se ztrátou paměti a poruchami řeči. Končí rozpadem duševního života a osobnosti. Její výskyt stoupá v populaci lidí starších než šedesát let.
Osobnosti a její poruchy.
Osobnost je tedy chápána jednak jako živel, v němž se choroba vyvíjí, jednak jako kritérium, umožňující její posouzení; je skutečností choroby a zároveň i její mírou.
AKCENTOVANÉ OSOBNOSTI - člověk, který má nápadněji vyvinutou vlastnost - výbušnost, zranitelnost ....
DEPRIVOVANÁ OSOBNOST - od dětství strádala po všech stránkách, hlavně citové. Nebývá dostatečně k tomu rozvinutá.
DEPRAVOVANÁ OSOBNOST - nežije podle obvyklých norem občanského soužití.
PRIMITIVNÍ OSOBNOST - jednoduché vzorce jednání.
DEZINTEGRACE OSOBNOSTI - je rozpad osobnosti. Těžká porucha.
TRANSFORMACE OSOBNOSTI - je to nevývratné přesvědčení jedince, že je někým jiným, než je ve skutečnosti, tzv. - blud.
ALTERACE OSOBNOSTI, MNOHOČETNÁ DISOCIOVANÁ OSOBNOST - Osoba žije ve své původní osobnosti s celou její vzpomínkovou kontinuitou, ale v přechodném období žije jako nějaká zcela jiná osoba.
PSYCHOPATICKÁ OSOBNOST - osobnosti se značně nevyváženými vlastnostmi.
OSOBNOSTI PO KATASTROFICKÉ ZKUŠENOSTI NEBO PSYCHIATRICKÉM ONEMOCNĚNÍ - poruchy: paranoidní, dissociální, emočně nestabilní, histrionská, anankastická, anxiózní.
PSYCHICKÉ PORUCHY U DĚTÍ
Některé psychické poruchy jsou ve svých symptomech podobné psychickým projevům dospělých, jiné jsou odlišné v intenzitě, trvání aj. U dětí jsou tyto projevy mnohdy dočasné - někdy se jedná o hraniční projev normální ontogeneze. U dětí je obtížné odlišit endogenní a exogenní, situační vlivy, které se podílejí na tom, co je klasifikováno jako porucha.
Poruchy CNS
Poškození CNS, které má výrazně psychopatologické projevy. V současnosti dochází k paradoxnímu jevu, že lékaři dokáží udržet při životě děti, které by se nedožily porodu, většina z nich je však na doživotí nějak poškozená. Přispívá k tomu i stále stoupající věk prvorodiček (35-37 let).
Rizikové děti:
- Děti starších matek
- Děti s nízkou porodní váhou
- Děti předčasně narozené
Děti předčasně narozené nevykazují většinou parametry, které by vzhledem ke svému věku měly, avšak mnohdy jsou schopny během prvních 5 - 7 let dohnat handicap vzniklý krátkým intrauterálním životem - při dobré stimulaci je jejich CNS schopno dohnat vývojový deficit. U dětí je všeobecně reparabilita poruch mnohem větší, než to aktuálně vypadá.
Retardace - vzniká během porodu
Demence - vzniká (po úrazu) až v průběhu života (CNS je schopno regenerace - u dětí je to výraznější = postižení se může z velké části napravit.)
ORGANICKÉ PSYCHICKÉ PORUCHY
DMO (Dětská mozková obrna)
Více o DMO ZDE!
- 1% populace
- neprogresivní porucha hybnosti
- organické poškození mozku
- různé příčiny spojené s nejranější vývojovou fází (prenatální, komplikovaný porod /přidušení/) a v raném dětství
- kombinuje se často s mentální retardací, smyslovými poruchami, epilepsií
2 základní typy
- Spastická - 75% případů podle lokace poškození mozku:
- hemiparetická forma - 1/2 těla
- diparetická forma - 2 končetiny
- kvadruparetická forma - všechny končetiny
- poruchy pozornosti
- řeči
- citová labilita
- obtížné navazování kontaktu
- sebeodmítání
- parazitismus
- Nespastická - 25% případů
- dyskinetická - bezděčné nepotlačitelné pohyby
- hypokinetická - snížené svalové napětí, zvýšená pohyblivost kloubů
PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY
Autismus
Více o autismu ZDE!
- Hluboce postižen vývoj osobnosti dítěte
- Výrazné odmítání soc. vazby
- Citový chlad
- Stereotypní chování
- Časové a materiální záchytné body
- Motoricky neobratní
- Zvláštní typ percepce
Rettův syndrom
Více o Rett syndromu ZDE!
- Postihuje pouze dívky
- Do 7 - 24 měsíce života přiměřený vývoj
- Náhle se vývoj přeruší - ztráta manuálních a motorických schopností
- Kroutivé pohyby rukou
- Hyperventilace
- Ataxie (kývavé pohyby trupu)
- Sociabilita (rády se dotýkají a mazlí)
- Po pár měsících smrt
Desintegrační psychóza
- V raném dětství normální vývoj
- Mezi 2. - 4. Rokem ztráta, úpadek, rozpad verbální, kognitivní, emoční
- Dementující proces
Aspergerův syndrom
Více o Aspergerově syndromu ZDE!
- Autistická porucha osobnosti
- Bizarně introvertní
- Projevuje se v dětství - narušená integrace, plachost
- Nápadná značná nemotornost (leptosomní typy)
TRAUMATICKÁ ÚRAZOVÁ POŠKOZENÍ
Úrazy hlavy:
Mozková komoce (otřes mozku)
- Ztráta vědomí
- Podle síly: lehký (sekundy), střední (do 1 hod.), těžký (nad 1 hod.)
- Ztráta, zastření vědomí
- Nausea
- Bolest hlavy, závratě
- Neurastenické potíže
- Únava, nesoustředění
- Smyslová přecitlivělost (světlo, hluk)
- Emoční labilita
Mozková kontuze (zhmoždění)
- Nausea
- Bolesti atd. jako u komoce
- Ztráta vědomí dlouhá až několik týdnů (může chybět, stačí zastřené vědomí)
- Někdy lze určit jen na EEG
- Amnézie
Následné stavy:
Posttraumatický neurastenický syndrom
- Souvisí s úrazem (traumatický syndrom může být psychický)
- Může trvat měsíce až roky
- Bolesti hlavy
- Nespavost
- Může se z toho vyvinout úzkostná fobická neuróza
Traumatická encefalopatie
- Častější lehčí komoce
- Trvalá změna osobnosti:
- tupost, omezenost (i motorická)
- výbušnost, agresivita
INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ
Encefalitida, Meningitida
- Může vzniknout sekundárně po jiném somatickém onemocnění
- Intoxikace
- Někdy až po roce od somat. Infekčního onemocnění se začnou objevovat psychické projevy - změny osobnosti.
EPILEPSIE
Více o epilepsii ZDE!
1% populace (20% predispozice k epilepsii) - mozkový nádor, poúrazová epilepsie, genetické postižení (heredita je minimální)
Záchvatovité onemocnění - v mozku existuje epileptické ohnisko = skupina primárně narušených buněk ve stavu depolarizace (jiné polariz. napětí než okolí) - el. Výboj v mozkové kůře = záchvat.
Provokující podněty (u epileptika vyvolají záchvat, u predisponovaného vyvolají vznik epilepsie):
- Alkohol
- Úzkost, trauma
- Denní spánek
- Nadměrná konzumace čokolády?!
Záchvaty:
- GRAND MAL
- Prodromy, aura (chvění horkého vzduchu, záblesky)
- Pád + křeče, enuréza
- Amnézie
- OHRANIČENÝ ZÁCHVAT
- Bez poruchy vědomí, bez pádu
- Křeče v části těla
- AKINETICKÝ ZÁCHVAT
- Bez prodromů, bez aury
- Prudký pád
- Krátké trvání bez křečí
- Krátká ztráta vědomí
- PETIT MAL (Absence)
- Bez prodromů, bez aury
- Krátké zakalené vědomí
- Zblednutí
- Krátké křeče - záškuby
- Nenápadný
- PSYCHOMOTORICKÝ ZÁCHVAT
- Bez prodromů, bez aury
- Krátké zakalené vědomí
- Panika, narušená koordinace motoriky
| Věk | Nejtypičtější záchvat |
| Do 3 let | grand mal |
| 3-5 let | akinetické záchvaty |
| 5-10 let | petit mal (ustupují a po 30. roce mohou vymizet) |
3-5% samoúzdrava - dětská epilepsie nepřetrvává do dospělosti