Psychopatologie  

Jednotlivé texty se po kliknutí otevřou v novém okně:


PSYCHOPATOLOGIE

Přednášky Dr. J. Duplinského + excerpta z odborné literatury

PSYCHOPATOLOGIE - nauka zabývající se příznaky duševních chorob, dále klasifikací těchto chorob, poruch a hraničních stavů

PATOPSYCHOLOGIE - psychologie nemocných, zabývá se duševním životem tělesně nemocného člověka a psychologickými činiteli, kteří ovlivňují průběh a léčbu choroby

Příčiny duševních poruch jsou četné a složité, často se kombinuje více škodlivých faktorů.

Příčiny duševních chorob z hlediska ontogeneze:

  1. GENETICKÉ: heredita (přímý přenos) je relativně slabá, mnohdy sociálně posilována ("blázen si bere blázna"), často jde o nahodilou poruchu genů
  2. PRENATÁLNÍ: porucha během prenatálního vývoje (endo i exogenní příčiny - vadný vývoj + špatné vlivy z těla matky /nikotin/). Vliv mají choroby matky (zarděnky) i její psychické stavy a nálady, rozlišují se na prekoncepční (před oplozením - zejména dědičnost) a postkoncepční (po oplození), důsledkem těchto vlivů mohou být rozličné vývojové anomálie, různé varianty rané mozkové obrny, epilepsie, rozličné typy slabomyslnosti,...
  3. PERINATÁLNÍ: 17% poruch duševního vývoje souvisí s porodem (Freud - primární trauma porodu "porod je největší trauma, celý život se z něho vzpamatováváme"; Grof - holotropní dýchání - znovuprožitek porodu; 60.léta - LSD; Timothy Leary), ohroženy jsou hlavně děti předčasně narozené-nedonošené, děti nezralé-vážící méně než 2 500 g, ale také děti přenošené; k důsledkům patří různé formy rané mozkové obrny, lehká dětská encefalopatie, epilepsie, různé typy slabomyslnosti atd.
  4. POSTNATÁLNÍ: exogenní vlivy - choroby, úrazy, traumata (somatická i psychická - i šťastné události mohou působit traumaticky), fádnost, monotónnost, stereotypie, všednost vede k rozložení osobnosti. Vždy se na poruše podílí více vlivů (Je-li lues včas léčen a vyléčen, přesto je možný výskyt progresivní paralýzy x ovšem i zatvrzelý neléčený syfilitik nemusí progresivní paralýzou nikdy trpět!), z těchto vlivů hrají při vzniku různých nervových a duševních chorobných stavů nejdůležitější úlohu tyto: infekce, úrazy, cévní mechanismy, intoxikace, nádory, degenerativní procesy a metabolické a vnitřně sekretorické poruchy.

Prevenci duševních chorob lze rozdělit na:

  1. PRIMÁRNÍ - jejím cílem je odstraňování záporných společenských jevů a zátěžových situací, vyhledávání a pomoc těm osobám, které jsou jimi ohroženy.
  2. SEKUNDÁRNÍ - jejím cílem je aktivní vyhledávání - depistáž osob se začínájícím duševním onemocněním a jejich včasné léčení.
  3. TERCIÁLNÍ - snižuje následky proběhlého duševního onemocnění na co nejnižší míru.
nahoru

KLASIFIKACE PSYCHICKÝCH PORUCH

3 základní pojmy:

V klasickém pojetí klasifikace psychických poruch existují 2 typy:

  1. PORUCHA: víceméně trvalý patologický stav (Downův syndrom), který je za současného stavu poznání nezvratný
  2. CHOROBA: procesuální stav, kterému předcházelo období zdraví. Budoucnost jedince postiženého chorobou je:
nahoru

Poškození CNS

SKUPINA MENTÁLNÍCH RETARDACÍ, více o mentálních retardacích ZDE!

EPILEPSIE

DĚTSKÁ MOZKOVÁ OBRNA, více o DMO ZDE!

ALZHEIMEROVA CHOROBA

Neurózy

Samostatný článek o neurózach najdete ZDE!

Funkční psychická porucha bez primárního poškození mozku nebo změny v metabolismu. Narušená schopnost přizpůsobení, porucha myšlení, jednání, cítění. Nemocný si poruchy uvědomuje a trpí jí. Příčiny jsou psychogení. Na vzniku neurózy se podílejí vrozené dispozice a zevní vlivy - únava, stres, vyčerpání.

Příčina: vliv psychogenních činitelů (vnějších, hlavně sociálních) je rozhodující + vrozená citlivost nervové soustavy, je to choroba, i když postižený na pohled obyčejně nepůsobí dojmem nemocného člověka, často se stává, že ho okolí nechápe a nevěří mu, přitom pacienti snášejí obtíže velmi těžko. Pokud se taková odchylka najde, je výsledkem (např. stresu), nikoli příčinou neurózy. Příčiny jsou psychogenní, tzn. nejčastěji chybné sociální učení v dětství, konfliktní mezilidské (interpersonální) vztahy v okolí dítěte a vytvoření neadaptibilních způsobů chování na zátěžové situace a jejich odraz v dospělosti. Jde o nemoc reverzibilní = léčitelnou psychoterapeuticky

neuróza depresivní - vyvolána nepříznivou životní situací nebo tragickou událostí, přičemž projevy smutku jsou neúměrně silné nebo dlouhotrvající, projevuje se skleslostí, pláčem, sebeobviňováním, ztrátou chuti do života až sebevražednými myšlenkami

neuróza řeči - koktavost, breptavost, mutismus aj.

neuróza nedělní - termín pro neurotickodepresívní symptomatologii projevující se ve dnech pracovního volna, svátku, pocity opuštěnosti, samoty, nedostatku soc. kontaktů aj.

neuróza fobická - charakteristická intenzivním strachem z určitého předmětu nebo situace (viz fobie)

fobie - úzkostí provázený chorobný strach z určité osoby, zvířete, předmětu, jevu, situace, strach je někdy natolik silný, že zasahuje do každodenního života (např. člověk, kterému strach z davu nedovolí chodit do kina nebo se pohybovat po přeplněných chodnících, přestože je tomu každý den nedobrovolně vystaven). Strach z: bacilů a mikroorganismů (bacilofobie), bití (mastigofobie), blesku (keraunofobie), být sám (autofobie), cizinců (xenofobie), davu (demofobie, oklofobie), červů (skolerofobie), hmyzu (akarofobie), hadů (ofidiofobie), jehel a ostrých předmětů (belemnofobie), mostů (gafryofobie), mrtvol (nekrofobie), myší (musofobie), práce (ergofobie), pavouků (arachnefobie), stříhání nebo holení (keirofobie), špíny (mysofobie), uzavřených prostor (klaustrofobie), žab (batrachofobie). Fobie situační - chorobný strach z určité situace, např. být zařazen do třídy, být zkoušen. Fobie sociální - trvalý neopodstatněný strach z mluvení, pití a jídla v přítomnosti jiných lidí, též obava jednat s autoritami (učitel, nadřízený, soudce). Fobie školní - chorobný strach ze školy a všeho, co ji představuje, tj. učení, učitelé. Fobofílie - záliba v bání se

Klasické dělení:


Neurózy se často manifestují do jednoho symptomu (obsese úzkost, fobie, enuréza) - U DĚTÍ TO PLATÍ OBZVLÁŠŤ! Charakter sociálního prostředí hraje u neuróz velkou roli - lidé žijící v sociálním dostatku resp. přebytku mají zvýšenou náchylnost k neurózám. Náhled nemoci signalizuje uzdravování
nahoru

Psychózy

Nejzávažnější duševní choroby, při nichž nemocný ztrácí kontakt s realitou; jeho vnímání, prožívání a hodnocení skutečnosti je těžce deformováno, chybí vědomí nemoci. Projevem psychózy jsou zpravidla halucinace a bludy. Příčina je neznámá, zřejmě spočívá v odchylných biochemických pochodech mozku.

Osobnost je postižena ve významných psychických kvalitách (myšlení, paměť, emoce…)
Je postiženo jádro osobnosti
Chybí náhled/vědomí nemoci

nahoru

Nejčastější duševní nemoci ve stáří

DEPRESE: Porucha nálady vyznačující se smutkem, strachem a zpomalením psychických funkcí. V důsledku přidruženého pocitu bezúspěšnosti a pesimistických fantazií o budoucnosti může deprese v krajním případě vyústit i sebevraždou.

HYPOCHONDRIE: Psychická porucha, při níž je postižený mylně přesvědčen, že trpí jednou nebo více tělesnými chorobami. Bývá spojena s depresí a úzkostí.

ALZHEIMEROVA CHOROBA: Postupná degenerace mozkové kůry vedoucí k těžké duševní poruše se ztrátou paměti a poruchami řeči. Končí rozpadem duševního života a osobnosti. Její výskyt stoupá v populaci lidí starších než šedesát let.

nahoru

Osobnosti a její poruchy.

Osobnost je tedy chápána jednak jako živel, v němž se choroba vyvíjí, jednak jako kritérium, umožňující její posouzení; je skutečností choroby a zároveň i její mírou.

AKCENTOVANÉ OSOBNOSTI - člověk, který má nápadněji vyvinutou vlastnost - výbušnost, zranitelnost ....

DEPRIVOVANÁ OSOBNOST - od dětství strádala po všech stránkách, hlavně citové. Nebývá dostatečně k tomu rozvinutá.

DEPRAVOVANÁ OSOBNOST - nežije podle obvyklých norem občanského soužití.

PRIMITIVNÍ OSOBNOST - jednoduché vzorce jednání.

DEZINTEGRACE OSOBNOSTI - je rozpad osobnosti. Těžká porucha.

TRANSFORMACE OSOBNOSTI - je to nevývratné přesvědčení jedince, že je někým jiným, než je ve skutečnosti, tzv. - blud.

ALTERACE OSOBNOSTI, MNOHOČETNÁ DISOCIOVANÁ OSOBNOST - Osoba žije ve své původní osobnosti s celou její vzpomínkovou kontinuitou, ale v přechodném období žije jako nějaká zcela jiná osoba.

PSYCHOPATICKÁ OSOBNOST - osobnosti se značně nevyváženými vlastnostmi.

OSOBNOSTI PO KATASTROFICKÉ ZKUŠENOSTI NEBO PSYCHIATRICKÉM ONEMOCNĚNÍ - poruchy: paranoidní, dissociální, emočně nestabilní, histrionská, anankastická, anxiózní.

nahoru

PSYCHICKÉ PORUCHY U DĚTÍ

Některé psychické poruchy jsou ve svých symptomech podobné psychickým projevům dospělých, jiné jsou odlišné v intenzitě, trvání aj. U dětí jsou tyto projevy mnohdy dočasné - někdy se jedná o hraniční projev normální ontogeneze. U dětí je obtížné odlišit endogenní a exogenní, situační vlivy, které se podílejí na tom, co je klasifikováno jako porucha.

Poruchy CNS

Poškození CNS, které má výrazně psychopatologické projevy. V současnosti dochází k paradoxnímu jevu, že lékaři dokáží udržet při životě děti, které by se nedožily porodu, většina z nich je však na doživotí nějak poškozená. Přispívá k tomu i stále stoupající věk prvorodiček (35-37 let).

Rizikové děti:

Děti předčasně narozené nevykazují většinou parametry, které by vzhledem ke svému věku měly, avšak mnohdy jsou schopny během prvních 5 - 7 let dohnat handicap vzniklý krátkým intrauterálním životem - při dobré stimulaci je jejich CNS schopno dohnat vývojový deficit. U dětí je všeobecně reparabilita poruch mnohem větší, než to aktuálně vypadá.

Retardace - vzniká během porodu

Demence - vzniká (po úrazu) až v průběhu života (CNS je schopno regenerace - u dětí je to výraznější = postižení se může z velké části napravit.)

nahoru

ORGANICKÉ PSYCHICKÉ PORUCHY

DMO (Dětská mozková obrna)

Více o DMO ZDE!

2 základní typy

  1. Spastická - 75% případů podle lokace poškození mozku:
    1. hemiparetická forma - 1/2 těla
    2. diparetická forma - 2 končetiny
    3. kvadruparetická forma - všechny končetiny
  2. Nespastická - 25% případů
nahoru

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY

Autismus

Více o autismu ZDE!

Rettův syndrom

Více o Rett syndromu ZDE!

Desintegrační psychóza

Aspergerův syndrom

Více o Aspergerově syndromu ZDE!

nahoru

TRAUMATICKÁ ÚRAZOVÁ POŠKOZENÍ

Úrazy hlavy:

Následné stavy:

nahoru

INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ

Encefalitida, Meningitida

nahoru

EPILEPSIE

Více o epilepsii ZDE!

1% populace (20% predispozice k epilepsii) - mozkový nádor, poúrazová epilepsie, genetické postižení (heredita je minimální)

Záchvatovité onemocnění - v mozku existuje epileptické ohnisko = skupina primárně narušených buněk ve stavu depolarizace (jiné polariz. napětí než okolí) - el. Výboj v mozkové kůře = záchvat.

Provokující podněty (u epileptika vyvolají záchvat, u predisponovaného vyvolají vznik epilepsie):

Záchvaty:

Věk Nejtypičtější záchvat
Do 3 let grand mal
3-5 let akinetické záchvaty
5-10 let petit mal (ustupují a po 30. roce mohou vymizet)

3-5% samoúzdrava - dětská epilepsie nepřetrvává do dospělosti

nahoru